Jarní výlet po jižních Čechách

Druhý březnový víkend zavítali za panem Liškou do Českých Budějovic pan Jan a borec z PSP Plzeň Kája Cvalín a společně se vydali na poznávací vyjížďky. Sobotnímu dlouhému výletu předcházel páteční maraton ve squashi a několik uvolňovacích nápojů, které měly za následek, že se koloběžkářská trojice probudila s nemalými bolestmi hlavy.

Přes tyto nepříjemné počáteční problémy vyrazili borci na Kickbike Racích k místnímu supermarketu, kde kvalitně posnídali a hned u sousedního cykloshopu Legendbike dokoupili potřebné komponenty. Především pak pan Jan zakoupil tachometr, který poctivě zapíše veškeré kilometrové přírůstky.

V 10.15 konečně výjezd z Vltavy střed v Českých Budějovicích. Po cyklostezce Josefa Cepáka kolem nového přístaviště v Českém Vrbném ( místní umělý kanál se rekonstruuje ) stavíme v Hluboké nad Vltavou ve Sportovně-relaxačním areálu, kde pořizujeme úvodní video a sledujeme čilý stavební ruch, neboť areál prochází dalším vylepšováním – už se těšíme na Týden žen, který se zde bude 4.-9.7. konat.

Dále kolem golfového hřiště vjíždíme na silnici směr Hluboká-Zámostí, kde pokračujeme na loni otevřenou cyklostezku na Purkarec. Tuto stezku můžeme řadit mezi skvosty českých cyklostezek – krásné kopcovité úseky se střídají s rovinkou podél hladiny řeky Vltavy. Od loňské sezony je tato stezka vylepšená o několik set metrů nového asfaltového povrchu. Opravdu  luxus! Cestou do Purkarce míjíme zříceninu Karlova hrádku a vypisujeme vrchařskou prémii, kterou mistrovským manévrem v zatáčce vítězí pan Jan před Kájou. Pan Liška je rád, že se drží řidítek a že kopec vůbec vyjel. Následuje překrásný sjezd do Purkarce, zdokumentování, že jsme tam byli a dále přes Litoradlice k hrázi Hněvkovické přehrady. Musíme podotknout,  že silnice jsou po dlouhé zimě stále ještě plné nečistot a štěrku, tudíž nohy do kopce pěkně podkluzují a při jízdě s kopce nám brání k dosahování vyšších rychlostí. To však není případ sjezdu k hrázi zmíněné Hněvkovické přehrady, který se v zimě neudržuje a naši borci tak hravě překonávají hranici 60km/h, třebaže kopec sjíždí poprvé a ze strání na povrch vozovky tečou potůčky vody z tajících zbytků sněhu.

Následuje 5km rovinaté cesty do Týna nad Vltavou, kde na doporučení místního domorodce zavítáme do Zámecké restaurace na oběd a doplnění tekutin. Uvědomujeme si stále více, že při takových výkonech je potřeba dodržovat pitný režim a přísun energie do těla. Tu nám dodává svítící slunce a neohroženě se vydáváme přes řeku po hlavní silnici jaderné elektrárně Temelín. Se zámkem Hluboká nad Vltavou a Černou věží v ČB o největší stavební dominantu Jihočeského kraje. Tu se zájmem celou objedeme. Síly nám ale ubírá silný vítr a poměrně rychle projíždějící auta, která si vychutnávají široké a celkem udržované cesty kolem JE. Po objížďce se ale opět dostáváme znova ke sjezdu k hrázi Hněvkovické přehrady, který pro Vás zdokumentováváme.

Ale život je jako horská dráha, a to platí i v životě koloběžkářském. Síly docházejí a čeká nás několika kilometrové stoupání k Pořežanům, kde pan Liška musí přes pekelné pálení stehen na chvilku slézt ze svého monopostu – pan Jan s Kájou bojují o další prémii. V Pořežanech míjíme místní muzeum Historických vozidel a blížíme se ke Kostelci, kde očekáváme další zastavení a doplnění energie. Další stoupání a pan Liška už má všeho plné kecky. Pan Jan s Kájou v klidu dokumentují postup cesty.

Kostelec. Místní Hospůdka Na Návsi. Příjemné posezení, ale především nabrání sil. Kofola, káva, tyčinka Mars a zmrzlina vyženou ze stehen pana Lišky všechny příznaky laktátu a jeho odraz se tak blíží ničivé síle vlny tsunami. Panu  Janovi stačí kávička. Své zlozvyky z Anglie si přiváží Kája, který žádá do tupláku pivo s tonikem 50/50 a lehce tak otupí explozivitu svých nohou.

Slunce už zapadá, fouká nepříjemný studený vítr, ale cesta překrásnou alejí a sjezd k Poněšicím dodává našim borcům krev do žil. V Poněšicích dochází k příjemnému seznámení s místními usedlíky, přičemž jeden se stane nakonec i hrdinou dokumentu z místní návsi.

Poněšice – Hluboká nad Vltavou. Trasa, kterou by si neměl nechat ujít žádný koloběžkář. Střídání stoupání se sjezdy, kvalitní široký povrch, nízká frekvence projíždějících aut. Dosahujeme nejvyššího speed limitu dne 70km/h. V létě se dá krásně a bezpečně jet i 80km/h.

Z Hluboké se jede skoro samo. Povinná zastávka v Bavorovicích v místní Svijanské hospůdce a po tmě na Vltavu střed. Celkem 88km.

Den druhý 13.3.
Začínáme opět snídají v jednom supermarketu a v 9.45 vyjíždíme Stromovkou v Českých Budějovicích, dále Litvínovicemi, Kalištěm do Lipího. Celé stoupání naše trio zvládá průměrnou rychlostí 19,5km/h. Klidnou cestou přes Kvítkovice a Jankov se zjevujeme na návsi Holašovic – v obci zapsané v Seznamu kulturního dědictví UNESCO. Vše pečlivě zdokumentujeme a přes Záboří, Strýčice a Tupesy, dále Brloh, Pištín a Zliv do Munic, kde opět na zahrádce a na návsi příjemně poobědváme. Vyrážíme po cyklostezce 1051 ke dvoru Vondrov, který je rájem všech koňáků. Mineme ZOO na břehu Munického rybníku a příjemným odrazem se rázem přes Bavorovice opět vynořujeme na sídlišti Vltava v Českých Budějovicích.
S překvapením zjišťujeme, že jsme najeli 55km v mnohem lepší kondici než den předešlý.

S pozdravem Váš Team E-kolobezka.cz