Cestování na koloběžce, III. díl

Píše se rok 2004 a náš tým má představu letního cíle jasnou - Balaton. Sestava pěti borců ULTIMY vyráží po rozpálených silnicích na jihovýchod - expedice však nakonec není úspěšná...

Následující text je přepisem zprávy, která vznikla ihned po expedici...

V pátek 2.7.2004 se náš veleslavný team ve složení leaDr., Ultimo, Vašek, Větev a Pepa Vinduška sešel v 11:45 na Hlaváku aby se vydal na pouť strastiplnou k Balatonskému jezeru. Výchozím bodem byl po loňských zkušenostech leaDr.ův statek v Hrachovištích nedaleko Třeboně, kam se naši borci sjeli vlakem.

V 15:20 vystupujeme z vlaku a valíme na statek, kde nás vítá místní posádka, baštíme štrůdla, balíme, instalujeme bágly a čekáme na ve 20:30 přijíždějících 20 piv a deset buřtů. Fajrujeme táborák a je pohoda. Větev vypráví o svejch smažících akcích, každej dáme asi 5 pivek a svištíme na kutě, ráno se vstává brzy.

Slunečný den do nás vlévá spousty sil, okolo osmé jsme už na cestě směr Chlum, Slavonice a dál na Moravu. Ve Chlumu doplňujeme provianth a poprvé překračujeme čáru, cestu si krátíme Rakouskem. Chvíli po té nás opouští Pepa, který v zápětí ilegálně překračuje hranici, což ho mimo posměchu strážců hranice stojí 200kč.

My jedeme dál pekelnými kopci přes Austrii a zpět do ČR se vracíme v Nové Bystřici, Váša je lehce v krizi, přeci jen zima nejni. V Bystřici baštíme zmrzlinu a v zápětí valíme dál, na Moravu. Jako bonus si dáváme výjezd na Landštejn, kde zasedáme v bezva hospodě, Větev asi s pěti ibáčema totálně na kaši, ale s chutí bojovníka.

Z Landštejna už to není daleko do Slavonic, kde se nedáváme zlákat do podsvětí, ale pivku neodoláme. Cíl cesty je zřejmý - Bítov. Tam přijíždíme po dlouhé peklo cestě na dně sil se setměním. Voda je ale zelená. Přesto se však koupeme a jdeme na picošku podivnou a v zápětí spát, přeci jen to bylo 100km.

Přestože nás v noci budí Záviš, vstáváme brzy, dáváme koblihy a vydáváme se dál, vzhůru do kopce směr Znojmo. Cesta je to dlouhá a nezáživná a zejména dál směrem na Mikulov, kde Vašek vytyčuje dnešní cil, protože je tam prej bájo koupačka. Žene tedy Vašek Větev silou plnou do Mikulova na plavečák, ale přijíždíme v 19:10, tj. o 10 minut pozdějc než jsme měli. Umělec nezvládá emocionálně vypjatou situaci a se slovy my sem jedem až z Bítova ty vole..." mrští svou helmou o asfalt Mikulovský. Na plavečák se přesto nedobudeme, a tak se koupeme v blízkém rybníku za dohledu místního gaje a pak v nedaleké vesniččce baštíme bájo baštu v motorestu. Dnes to bylo zas 100km.

Den třetí je bohužel dnem posledním, dojíždíme na lajnu do Břeclavi a polovina teamu je nemocná, druhá polovina nemá peníze a leaDr. dál sám nejede. Tedy jede, ale vlakem a dom. Není však třeba truchlit, opět jsme dokázali světu, že duch veliký v nás hřímá!!!